DÉŠŤ VE VĚZENÍ ŘEKY/KŘEST ZA HLUBOKÉ NOCI/ZLÉ BRUSY NOŽE/RÁNA STŘELEB/TROJLODÍ JAKUBA/ZA SVÍTÁNÍ MORAVA/ANDĚLŮM VÍNO/SRDÉČKO SKONČI/JAVOR MRAZU JAVOR/S TEBOU TMAVÉ LOUKY ROZTROUŠENÝCH OSTROVŮ/ŘECKOŘÍM/VE SPÁNKU SLUNCEM JSI VONĚL/APOLLÓNOVÉ S ČERNÝMI OLIVAMI/OSTROVÁNEK

 

 

Z JAVORINY

 

ARÉNA PEGAS


UCÍTÍŠ SLANOU CHUŤ A POTOM  VŮNI HERMELÍNU

 

K NEJBLIŽŠÍM OSTROVŮM

 

 

 

JDU NEVYPROVÁZEN

a nezasluhuji si rozlehlost těchto lesů

a nezasluhuji si mírnost pastýřů

a nezasluhuji si tvůj oheň planoucí u řeky.

 

/DÉŠŤ VE VĚZENÍ ŘEKY/

 

 

 

 

 

V lomech udice,

ohlý prut,

už praskne,

na dně kameny,

ploché desky,

rakve,

v lomech lodě.

 

/RÁNA STŘELEB/

 

 

 

 

 

SPÁNEK PŘED BITVAMI

 

Nemohu ztratit se z tvých očí

a nésti mám tajené dary.

V dávnu,kde jiskry se zhasí.

Kapku z moře.

 

I klopýtání

činí naše kroky krásnými.

A zjevené pády andělské.

Hvězda po tomto dnu, po narození,

v nebe vstoupí.

Kdesi kapka z moře

klidná je v bouřích.

 

Když usneme

 a víme o zaprodaných.

Když usneme

s odkrytým hledím.

Když usneme milováni.

 

Jdou tu dezertéři,

zůstávají na věky hluboké šlápoty,

v noční putování, pokladnice zotvírané,

sucho v hrdle, suchá země,

komnata pomluv.

Odpouštění,

když ženou zloděje a vrahy a kupčíky

a pacholata a vzteklý dobytek

a hodnou zvěř

a nás...

 

Když usneme

s odkrytým hledím.

Když usneme

milováni.

 

/KŘEST ZA HLUBOKÉ NOCI/

 

 

 

SEBEMRSKAČ

 

Skřípotem kol leká se zvěř,

už krotcí jsou navždy muži, co střílí,

já zato, pro oči,já pro smích a spánek sám,

jsem sebemrskač, vidíš s tvrdými koleny

převlečné sliby, v míře brusu,

všechny moje ryby, plavou vzhůru,

nahoru břichy, tak...

 

/ZLÉ BRUSY NOŽE/

 

 

 

 

K POLEDNI

 

Louka porostlá jitrocelem,

nohy visí v povětří,

nikdo se nebude mít k procházkám,

studánka jenom zlehka se čeří,

zem všechno zakrývá,

a já nemám ani tvou podobenku,

v relikviáři není ani kůstka.

 

/TROJLODÍ JAKUBA/

 

 

 

 

TROJICE JABLONÍ

 

 

Také je uvnitř na obraze

mládeneček s rozhalenkou

a obrácen k trojici jabloní

zpívá, jako by kolem všichni šli na hřbitov

odpoledne se projít,

zpívá pro ohnivé jabloně,

jako milenců jsou ramena proti ramenům,

rty rozpukané zimou a život marný,

já zvedám oči jenom k temnějším chloupkům,

letos nejdříve začalo sněžit

v Brně u kostela svatých Janů

a na klidném moři klidný odpočinek korábů,

potůček na jihu zahradních kolonií

je už zázrakem zamrzlý.

 

 /ZA SVÍTÁNÍ MORAVA/

 

 

 

 

LILIE

 

V toužebném lůžku lilie,

neprobouzím tě v něm,

anděl jeho se ptá,

tvé rty jsou otevřené nebe,

smí-li vzlétnout

a mezi beránky

do božího daru,

nejmilejší můj.

 

/ANDĚLŮM VÍNO/

 

 

 

Plodem lásky dvou chlapců

je plující ostrov

 

/SRDÉČKO SKONČI/

 

 

 

 

Za potůčkem lásku zabít, za mořem lásku zabít

 

Milování je tváří ve sněhu,

zapadané sněhem je milování,

zima jak v aréně pegas,

víno ředěné mořskou vodou,

v protivětru usíná kolibřík v moři,

kardinálům papež zavírá a otevírá ústa,

tmavokřídlým kardinálům,

ledovcům na dohled nektar,

dál jižněji ve spánku tvém panic minaret,

budu se líbit?

dál jižněji potěšit svatého žraloka,

ploutev jen zahlédnu?

 

6.-23. ledna 2000

 

/JAVOR MRAZU JAVOR/

 

 

 

 

Neobtěžuj mě.

Napíšu souhlas.

Lásku jenom poznali jsme.

Stane se tobě vždy to nejhorší.

Prohlížím si lásku.

Jako cizí verše

Prohlížím si geometrii.

Z cizí krajiny jsou verše.

Jako je klidná noc.

 

/S TEBOU TMAVÉ LOUKY ROZTROUŠENÝCH OSTROVŮ/

 

 

 

 

V rozložených rukou chvějí se noviny.

Rozložené na břehu.

Přílivu ibis.

Velmi se ti líbím.

Jsem ještě kluk.

Stačím zatím na podmalbu.

Kde nehledáš důkazy nesmrtelnosti

Sněhové vločky.

Tyrolské housle.

 

/ŘECKOŘÍM/

 

 

 

 

Přes noc k pětadvaceti mínus a víc.

Přes okna hvízdal větřík.

Jsi naivní oslík.

Schoulený v mnoha náručích.

Dnes jsi u mě.

Zlom teploty.

Teplotní zlom.

Jako v náznaku jen.

Zbavte mě tohoto života.

Zhoupne se bójka.

 

/VE SPÁNKU SLUNCEM JSI VONĚL/

 

 

 

 

Ricordati.

Se dovessi perderti.

Come se si allontanasse.

Un´espressiva incisione in legno.

Un acquarello leggero.

Come Gemelli.

Sentire tutto insieme.

I rimorchi.

Stella signola.

Aldebaran

 

/ALDEBARAN/

Překlad - Zdeněk Frýbort

 

 

Slíbíš kolikrát slíbíš.

S rychlým koncem dny podzimní.

S kouřovou clonou.

Tichý zvuk za kterým písek se přesype.

Neprosit o pomoc.

Ledňáček se ponořil.

Země zmizí propady země.

Pod naším milováním.

Opuštěné lisovny oliv.

 

/ APOLLÓNOVÉ S ČERNÝMI OLIVAMI /